Zbytky léků v kanalizacích mění ekosystémy. Nové údaje zdravotní pojišťovny Union ukazují dopad léků na životní prostředí

V lednu jsme se zúčastnili tiskové konference slovenské zdravotní pojišťovny Union v Bratislavě, kde jsme prezentovali výsledky našeho společného analytického projektu zaměřeného na environmentální dopady léčiv. Zabývali jsme se tím, jak vybrané hrazené léky ovlivňují znečištění vody a půdy,  jak tomu lze předejít a co lze z pozice pojišťovny ovlivnit.

Slovensko patří mezi země s nejvyšším počtem návštěv u lékaře na obyvatele za rok a má také vysokou míru spotřeby léků na předpis. „Náklady na léky tvoří 18 % z celkové částky, kterou jsme zaplatili za zdravotní péči pro naše pojištěnce. V loňském roce lékaři předepsali pouze pojištěncům Unionu 8 937 326 balení léků v hodnotě 113 milionů eur. Nejvíce léků užívají lidé ve věkové skupině 60–69 let. Průměrný slovenský senior dostane od svého lékaře každý rok téměř 45 balení léků,“ říká Jozef Koma, ředitel sekce zdravotního pojištění v Union Health Insurance.

Zajímavé je, že až 13 % předpisů zůstává nevyzvednutých. „Nedokážeme vysvětlit, zda se pacienti bojí odmítnout léky, nebo zda lékaři předepisují balení pro zásoby. Naše zdravotní pojišťovna se snaží motivovat lékaře k racionálnímu předepisování léků – hodnotíme, zda lékaři nahlížejí do elektronické lékové knihy, zda pracují s kontraindikačními varováními atd. Jsme jediná zdravotní pojišťovna, která proplácí CRP testy u praktických lékařů, které jim umožňují určit, zda opravdu potřebujete antibiotika k léčbě, nebo zda stačí odpočinek, protože máte virus – naši pojištěnci by tedy měli mít tento test zdarma a my bychom chtěli, aby ho využívali co nejvíce,“ dodává J. Koma. Dále vysvětluje, že cílem není vyvolat u lidí strach z léků nebo je odradit od jejich užívání. Cílem je upozornit na to, že v oblasti zdravotní péče existuje prostor pro odpovědnější rozhodování – jak ze strany lékařů, tak ze strany pacientů.

Léky spláchnuté do odpadu mění chování ryb

Analýza Union Health Insurance provedená společností Fair Venture ukázala, že rostoucí a dlouhodobé užívání léků vede k tomu, že jejich účinné látky se stávají významným environmentálním problémem. Na rozdíl od tradičních znečišťujících látek se nejedná o velké bodové zdroje, ale o difúzní zátěž způsobenou každodenním chováním milionů jednotlivců. Většina této zátěže vyplývá ze skutečnosti, že léky se v lidském těle nerozkládají vždy úplně a jejich zbytky se vylučují do kanalizace.

Dalším zdrojem je nesprávná likvidace nepoužitých nebo prošlých léků, které mohou skončit v běžném odpadu nebo dokonce v toaletě.

Mezi léky s nejvýznamnějším dopadem na životní prostředí patří léky na cukrovku, depresi a proti bolesti. Antibiotika také nejsou „nevinná“. Po použití se účinné látky v lécích dostávají do odpadních vod. Konvenční čistírny odpadních vod je však nedokážou zcela odstranit, takže pronikají nejen do půdy, ale také do řek a jezer, kde mění chování ryb a fungování ekosystémů. „Antidepresiva mohou snížit přirozenou bdělost ryb, změnit jejich reakce na predátory a narušit jejich hledání potravy. Ryby jsou pak „odvážnější“, ale také zranitelnější. Antibiotika přispívají k vzniku a šíření antibiotické rezistence v životním prostředí. Čistírny odpadních vod se tak mohou stát místem, kde vznikají rezistentní bakteriální kmeny. Nesteroidní protizánětlivé léky, jako je diklofenak, mohou poškodit vnitřní orgány ryb, jejich žábry nebo imunitní systém, a to i ve velmi nízkých koncentracích. Hormonální léky zase mohou narušit hormonální rovnováhu vodních organismů a ovlivnit jejich reprodukci a vývoj,“ vysvětluje Michaela Krausová, spoluautorka analýzy Fair Venture o dopadu léků na životní prostředí.

Přestaňme hromadit léky

Zdravotní pojišťovna proto apeluje na pacienty, aby doma nehromadili léky a přísně dodržovali doporučení svého lékaře. Zároveň vybízí lékaře, aby zvážili racionálnější dávkování, kratší léčebné režimy nebo nefarmakologické alternativy, pokud je to z lékařského hlediska možné. „Nesprávné nebo neuvážené užívání léků může vést k nežádoucím účinkům, zhoršení zdravotního stavu a v některých případech dokonce k závislosti,“ říká Tatiana Foltánová, odbornice na farmakoterapii a klinickou farmakologii. Vysvětluje, že jako pacienti můžeme nejvíce přispět tím, že budeme antibiotika užívat přesně podle pokynů a dokončíme celou léčbu, i když se cítíme lépe. Pokud léčbu nedokončíme, dáváme bakteriím prostor, aby se „naučily“ přežít.

Zároveň je důležité vyvarovat se běžných špatných návyků mezi které patří třeba užívání antibiotik na vlastní pěst. Neměli bychom si je sami „předepisovat“, půjčovat si je od jiných nebo je užívat na virové infekce. Měli bychom si uvědomit, že nepoužité léky nepatří do koše ani do toalety. „Prošlé léky je třeba vyjmout z obalu (např. blistru), vložit do sáčku a odnést do lékárny, kde je bezpečně zlikvidují,“ dodává T. Foltánová.

Nepoužité léky mají také uhlíkovou stopu

Léky, které si pacienti vyzvednou „jen pro případ“, ale nakonec nepoužijí, skončí po vrácení do lékárny ve spalovnách. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo v roce 2024 z lékáren odebráno více než 291 tun lékového odpadu. Jeho likvidace je energeticky náročná a přispívá ke zvyšování množství oxidu uhličitého v atmosféře. Prostředky vynaložené na sběr pak činí více než 970 000 EUR včetně DPH. „Každé balení léku, které je vyrobeno, distribuováno a nakonec spáleno, aniž by bylo použito, zanechává zbytečnou uhlíkovou stopu. Proto má smysl zamyslet se nad tím, zda daný lék opravdu potřebujeme,“ zdůrazňuje Union.

Zajímá vás téma více do hloubky?

Poslechněte si 179. díl podcastu Zdravé reči, ve kterém se mluví o tom, že Slovensko patří mezi země, které vyhazují nejvíce léků, a zároveň za ně platí rekordní částky. Docentka Tatiana Foltánová, odbornice na farmakoterapii a klinickou farmakologii, popisuje rizika spojená s neuváženým užíváním léků. Dozvíte se také,  jak přistupovat k léčbě rozumně, i proč nemá smysl hromadit léky v domácí lékárničce. Připravte se na dávku informací, které vám ušetří peníze a naučí vás, jak pečovat o to nejcennější!

Dozvíte se také:

• rozdíl mezi léky a doplňky stravy;
• proč i volně prodejné léky mohou být rizikové;
• co je to antibiotická rezistence a jak k ní (ne)přispíváme;
• jak správně likvidovat léky po uplynutí jejich expirační doby;
• proč neužívat léky po uplynutí jejich expirační doby;
• jak vám lékárník nebo pojišťovna mohou pomoci ušetřit zdraví a peníze.

Zdroj: Tisková zpráva zdravotní pojišťovny Union, 28. 1. 2026, Bratislava