Konec mikrotenových sáčků a zálohované PET láhve? Co přináší nové evropské nařízení o obalech

Kolik z obalů ve vaší firmě projde v roce 2030 testem recyklovatelnosti? Nové evropské nařízení o obalech (PPWR) postupně nastavuje jednotná pravidla pro to, jak mají být obaly navrhovány, používány a recyklovány. Čekají nás povinné podíly recyklátu, cíle pro opětovné použití obalů i výrazná omezení některých jednorázových plastů. Na setkání v Praze jsme si ověřili, co to znamená v praxi a jaké kroky můžete řešit už teď.

Akci s názvem „PPWR – výzvy, příležitosti a možnosti spolupráce“ pořádala druhý týden v září 2025 byznysová iniciativa Změna k lepšímu. Diskutovaly se zde změny, které přináší nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech známé pod zkratkou PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation), a měli jsme možnost nahlédnout i do výroby, logistiky a analytické laboratoře.

Nařízení PPWR, které od roku 2025 platí přímo ve všech členských státech EU, nahrazuje dosavadní směrnici a klade nové požadavky na firmy. Obalové hospodářství se tak stává strategickým tématem, které už nelze odsouvat na druhou kolej.

Hlavní změny, které nás čekají

Cílem změn je snížit množství obalů na trhu: o 5 % do roku 2030, o 10 % do roku 2035 a o 15 % do roku 2040 (oproti roku 2018). Větší důraz bude kladen na recyklovatelnost, využívání recyklátů a některé obaly budou zakázány úplně.

Recyklovatelnost

Designéři i výrobci obalů se budou muset znovu zamyslet nad jejich složením i funkčností, aby dostáli povinnému požadavku na „Design for Recycling“. Každý obal musí být od začátku navržen tak, aby šel snadno recyklovat. Už by se tedy neměly objevovat obaly neoddělitelně kombinující plast s papírem nebo hliníkovým vnitřkem, tak jak je dnes známe třeba z balení krmiva pro naše mazlíčky, sáčků na chipsy nebo některých typů kelímků na horké nápoje.

Od roku 2030 musí být všechny obaly recyklovatelné. Ověřování probíhá podle metodiky RecyClass. Firmy mohou využít online nástroj nebo akreditované laboratoře a získat certifikát recyklovatelnosti, který bude hrát roli i v komunikaci směrem k zákazníkům.

Cíle na recyklovaný obsah pro plastové obaly

U plastových obalů se stanovují povinné podíly recyklátu. Například PET obaly musí mít do roku 2030 minimálně 30 % recyklovaného obsahu, do roku 2040 pak už 50 %.

Opětovné použití

EU také zavádí sektorové cíle pro opětovné využití obalů. Pro pivní láhve, víno, nealko, kelímky, potravinové obaly, obaly pro e-shopy nebo transportní balení budou platit konkrétní procenta opětovného použití v letech 2030 a nezávazné cíle pro rok 2040. Zvýhodnění čeká bezobalové nakupování. V Česku budeme muset v následujících letech zavést povinný zálohový systému na nápojové obaly, a to i přesto, že se krok zatím Ministerstvu životního prostředí nepodařilo prosadit.

Zakázané obaly

Dále z trhu zmizí některé jednorázové plastové obaly, například velmi tenké mikrotenové sáčky (s výjimkou hygienických důvodů), plastové obaly na ovoce a zeleninu do 1,5 kg, jednorázové obaly na jídlo a pití konzumované v místě servírování nebo mini balení kosmetiky v hotelích.

Co to znamená pro firmy?

Nařízení PPWR přináší širší pohled na obaly. Ty nejsou jen marketingovým nástrojem nebo způsobem, jak ochránit a uchovat produkty. Jedná se také o významný zdroj odpadu, znečištění a materiálově i energeticky nezanedbatelnou součást průmyslu. Řešením těchto negativních aspektů je tedy v prvé řadě redukovat jejich množství a pokud už obal vznikne, tak zlepšit jeho znovu použití či znovu zpracování. Může být cennou surovinou, která by neměla končit na skládce. Problematika obalů by se také měla stát nedílnou součást strategie udržitelnosti firem.

Prakticky to znamená:

· Prověřit design obalů – jestli splňuje podmínky recyklovatelnosti, oddělitelnosti vrstev a jestli neobsahuje prvky, které recyklaci brání.

· Začít testovat – využít RecyClass nástroje nebo služby akreditovaných laboratoří, aby bylo jasné, které obaly projdou certifikací a které bude nutné změnit.

· Sledovat sektorové cíle – firmy z nápojového průmyslu, e-commerce nebo gastronomie se musí připravit na vyšší míru opakovaného použití obalů.

· Vyřadit zakázané obaly – zejména jednorázové plasty, které se v portfoliu firmy vyskytují.

Inspirace z praxe: nové materiály

Na akci zazněly i příklady dobré praxe od firem jako Stabilplastik nebo od společnosti Avery Dennison, která se podílela na spoluorganizaci celého setkání.

K vidění byly také inovace, zaujaly nás především obaly z mycelia (houby) od firmy MYCO. Jde o materiál, který má zápornou uhlíkovou stopu (-1,3 kg CO₂ na 1 kg materiálu), samovolně se rozkládá bez mikroplastů a vyrábí se s nízkou spotřebou energie. Na tomto konkrétním materiálu je dobře vidět, že cirkulární řešení mohou být nejen ekologicky, ale i ekonomicky výhodná a zároveň přírodě blízká.

Součástí programu byla exkurze do závodu Avery Dennison. Viděli jsme provoz, logistiku a laboratoř, kde se testují folie a obaly. Firma navíc nabídla účastníkům možnost zdarma zaslat své obaly k otestování – od recyklovatelnosti přes funkčnost až po optimalizaci materiálů.

Naše doporučení

Jak říká ESG konzultantka Fair Venture Michaela Krausová, která se akce zúčastnila:

„Tlak na recyklovatelnost, opětovné využití a snižování obalového odpadu se nevyhne žádnému sektoru. Čím dříve začnou firmy své obaly prověřovat, testovat a optimalizovat, tím snáze splní milníky stanovené v evropském nařízení o obalech pro rok 2030. Může jít o investici do nového balícího zařízení, vývoj a testování, jak se budou nové obaly chovat nebo o přijetí změn ze strany zákazníka.”

Pro firmy to znamená posunout obaly na přední místo agendy. Začít doporučujeme analýzou, kolik z vašich stávajících obalů projde touto změnou a co bude potřeba změnit. Vedle uhlíkové stopy nebo lidských práv v dodavatelských řetězcích se právě obaly stávají důležitým tématem, a to jak z pohledu souladu s regulací, tak firemní reputace.